Možná vás napadlo, že na to, abyste chodili na jógu musíte být flexibilní. Možná jste viděli nějaké fotky jogínů co dělají provaz, dávají si nohu za hlavu, zamotají se do něčeho, co vypadá jako preclík a máte pocit, že to je hlavní smysl jógy. Pravda je ovšem úplně jiná.
Jak hluboko mám jít do pozice
Jakmile se pustíte do nějaké jógové pozice, nesnažte se dostat co nejdál. Každá pozice má svoje varianty. Dá se upravit a zjednodušit tak, aby ji mohl provádět kdokoliv. Na co se tedy zaměřit? V pozici se máte cítit pohodlně a příjemně tak, abyste v ní dokázali přirozeně a plynule dýchat. Jakmile vás pozice nutí zadržovat dech nebo dýchat zrychleně, něco je špatně. Dech je určujícím faktorem pro cvičení. V dynamické józe určuje pohyb, ve statické józe vás přivádí do klidu. Při meditaci je dech kotva, ke které se vracíme. Nikdy to není o flexibilitě, zaměřte se na dech a uvolněněte se.
Místo intenzity volte pravidelnost
Co považuji za důležitější než intenzivní protahování nebo silové cvičení je pravidelnost. Cvičte zlehka, nikam se netlačnte, s nikým se neporovnávejte, ale cvičte s železnou pravidelností. Ať se děje cokoliv, dejte si aspoň krátkou praxi. Nesnažte se najít výmluvu, proč to ten či onen den zrovna nejde, to nikam nevede. Vy řídíte svůj osud, vy určujete pravidla, poslouchejte sami sebe. Když se odhodláte k pravidelné praxi, poslechněte se a dodržujte to.
Flexibilita jako možnost
Když už jógu nějaký ten pátek provádíte, tak se přirozeně dostanente v pozicích dál. Ovšem tento proces je pomalý a individuální. Může probíhat několik let a do některých pozic se možná nedostanete nikdy. To vám ovšem nemusí vadit. To, že zvládnete provaz z vás šťastnějšího člověka neudělá. Ani vás nepřivede do klidu. Lepší ohebnost má ale přeci jen výhodu. Nemusíte umět extrémní pozice, ale zvýšená ohebnost vám umožňuje lepší rozsahy pohybu a to je často velmi praktické. Někdy se naopak snížená ohebnost uvádí jako jeden z určujících faktorů stáří. Pravidelné cvičení jógy jde přímo proti tomu.
